„Pokles ekonomiky o osm procent je samozřejmě výrazný propad, který by se bohužel musel projevit ve vývoji životní úrovně“ jak vidí finanční situace guvernér ČNB Jiří Rusnok

ČNB nyní kvůli koronaviru předpokládá propad ekonomiky o osm procent. Podle Rusnoka žijeme v době mimořádné nejistoty a nikdo neví, jak to bude s dalším vývojem epidemie, a tudíž ani s dalším vývojem ekonomiky. Nicméně je vysoce pravděpodobné, že zažijeme výrazný propad ekonomického výkonu.

Pokud by došlo ke druhé vlně, tak to popisuje alternativní scénář, který pracuje s letošním podstatně hlubším propadem kolem 13 procent. Ale vycházejme ze základního scénáře – pokles ekonomiky o osm procent je samozřejmě výrazný propad, který by se bohužel musel projevit ve vývoji životní úrovně.

Zdroj: echo24.cz

Udržovat zaměstnance teď pomáhá vláda hlavně programem Antivirus, který dotuje výraznou část pracovních míst u velké skupiny zaměstnavatelů v naději, že se tyto firmy vrátí k normální výkonnosti a budou schopny zaměstnance opět plnohodnotně využít. To se v mnoha případech stane, nicméně je třeba počítat s tím, že v mnoha případech to rozhodně nebude rychle, protože ekonomika bude po epidemii koronaviru jiná. „Troufám si odhadnout, že obory zejména ve službách, které byly spojeny s přemísťováním milionů lidí po celé planetě za účelem byznysových jednání či turistiky, se tak rychle nevzpamatují,“ předpokládá Jiří Rusnok.

Zdroj: investujeme.cz

Nezaměstnanost se bezesporu zvýší. Udržet si pracovní místo nebo najít nové bude podstatně složitější, než jsme na to byli zvyklí v posledních letech. „V aktuální prognóze počítáme s růstem nezaměstnanosti na čtyři až pět procent,“ komentuje guvernér ČNB. Podle něj letos průměrná mzda poroste.

Loni průměrná mzda vzrostla o více než sedm procent. Letos před covidem čekali, že mzdy porostou někde kolem pěti až šesti procent. Nyní je jasné, že porostou podstatně méně, podle aktuálního odhadu zhruba o 2,5 procenta. Růst mezd po odečtení inflace bude pravděpodobně na nule nebo může být i mírně záporný.

Zdroj: barrandov.tv

Inflace je nyní až překvapivě živá, v červnu spotřebitelské ceny meziročně rostly o 3,3 procenta.To však zamíří dolů, bude to způsobeno ochabnutím poptávky.

„Zatím to vypadá, že budeme mít letos historicky největší deficit veřejných financí, mohlo by to být 8 až 10 % HDP. Je to samozřejmě hodně, ale velká část deficitu je způsobena tím, že stát kvůli zastavení a propadu ekonomiky nevybere příjmy, které očekával, a že stát aktivně rozhodl, že některé daně nevybere, nechá je v ekonomice. Na druhé straně je to způsobeno dodatečnými výdaji zhruba ve výši 4 až 5 % HDP, což není přehnané. Je to ale výrazný impulz, který by měl pomoci tomu, aby letošní propad byl nižší a obnovení ekonomiky v dalších letech bylo rychlejší. Makroekonomicky vzato si to Česká republika může dovolit,“ uvádí Rusnok.

Z pozice ČNB a ekonoma opatření vlády z makroekonomického pohledu ale považuji reakci vlády za adekvátní. Myslím, že neudělala žádné fatální chyby. Velká očekávání vyvolal program záruk za úvěry pro firmy, rozbíhá se ale pomalu.

Zdroj: novinky.cz

O pomoc volali všichni, někteří ji ale možná tolik nepotřebovali.

„Je jasné, že v takovýchto masových programech podpory příjmů, podnikání a čehokoliv dalšího je vždycky jistá míra tzv. černého pasažérství. V prvních etapách podpory se na to nedá příliš hledět, protože by se programy nedaly vůbec spustit – nemáte kapacitu identifikovat, odlišit, vytřídit. Všichni volají o pomoc a budou volat dál, ale to už je role státu, aby v jistém momentě řekl: pozor, už jsme překonali akutní fázi, pomohli jsme udržet v chodu to nejnutnější, nikdo nezemřel hlady a teď už se musíte postarat sami,“ podle guvernéra.

Zdroj: seznamzpravy.cz

Na podzim stovkám tisíc lidí skončí splátkové prázdniny, ale určitě na Česko nečeká katastrofa. Nemálo lidí ale taky utrácí, například si kupuje dovolené u moře, jako by už všechno bylo za námi. Ale sice není potřeba nabádat lidi k úsporám, protože úspory mají v krizových situacích přirozenou tendenci růst. Nabádat lidi k přílišnému spoření by bylo do jisté míry kontraproduktivní. Není třeba tím přiživovat obavy z budoucnosti, které vedou ke snížení důvěry v ekonomiku a samy o sobě mohou způsobit recesi.

Zdroj: mesec.cz

„Je to ekonomický šok, který nás vrátí trochu zpátky, ale pořád budeme relativně velmi bohatou zemí. Dál budeme jezdit auty, kupovat si počítače a dívat se na full HD televize. Jen asi nebudeme po nějakou dobu pociťovat zlepšující se materiální standard, který tato společnost zažívala až do března tohoto roku v podstatě šest let v kuse,“ uvedl Jiří Rusnok.

Share