“Jestli mužů já, zvládneš i ty”: 75 léta babička je silnější, než někteří svalovci

Každý má různý život, a 75 léta Iris si mysli, že má úplně obyčejní život. Ve svém věku ještě získává odměny po bodybuildingu.

Minule narozeniny oslavila v tělocvičně, kde se vytáhla na hrazdě 21krat, a stejně si mysli, že je to normální život.

“Jestli mužů já, zvládneš i ty”,říká babička každému, komu pomáhá v tělocvičně.

Iris Davis ve dnešní době bydlí v Melbourne, stát Florida.

V roce 1960 nemohla cvičit v tělocvičně, bylo to pro tu dobu zakázáno.

Ve dnešní době, Iris je důkazem toho, že máme jinou dobu.

Je ženou, která má 75 let a učí jiných lidi v tělocvičně.

K ni chodí také muži bodybuildeři, aby se naučili, jak správně vyplnit různé cvičení a trénování.

Iris se narodila v Dublinu, v hlavním městě Irska. Byla jednou z 14 děti v rodině, kvůli tomu v 16 let přestěhovala do Londýnu.

Chtěla tam najít lepší život, ale potom, její život se setkal s těžkým osudem. Její první dítě zemřelo ještě nemluvným.

Iris velmi silně trpěla od té ztráta, ale za krátkou dobu otěhotněla druhým dítětem. Ale po porodí zemřel její manžel. Iris byla v natolik špatném stavu, že si myslela, že nikdy nezvládne zdolat depresi.

Ale měla dítě, 2 měsíčního syna, a dívka musela udělat všechno, aby její syn se stal šťastným. Kdy dítěti bylo půlroku, Iris přestěhovala do USA. Přesně tam dívka poprvé se setkala se sportem.

“V té době jsem byla velmi sympatická, ale velmi nešťastní. Můj manžel zemřel, kdy jsem měla 22 roky, a jsem se zůstala osamělou maminkou bez peněz a bez práci. V té době, jsem chodila po ulicích města, a vždy plakala“.

„Přesně tehdy jsem poprvé navštívila tělocvičnu. Byla to malá, stará, smradlavá tělocvična s muži, kde nebyla žádná žena.

A měla jsem štěstí, že oni mě tam pustili, protože v té době, v celém státu bylo zakázáno, aby ženy cvičili v tělocvičně”.

Iris říká, že v té době bylo ji jedno, bude dívka svalnatá, nebo ne, bude v budoucnu zabývat bodybuildingem, nebo ne. V té době pro žen toho neexistovalo. Kvůli tomu, prostě chodila cvičit do tělocvičny, a to ji dávalo možnost nepřemýšlet o svých problémech.

Ještě trénování pomáhalo Iris s její myšlenkami, a motivovalo, aby udělala úžasnou budoucnost pro svého syna. Bonusem k tomu, měla už úžasné tělo, které se objevilo po trénování.

“Měla jsem rada své tělo, a slíbila jsem sobě, že se budu snažit držet tělo v úžasné formě. Určitě, nemohla jsem ani představit, že budu cvičit během 51 roku.

Ale tehdy, jsem prostě měla ráda tělocvičnu, neplakala jsem tam, a určitě jsem věděla, že cvičit musím jenom bez depresi.

Pro mě byla to jako nějaká církev, kde jsem se mohla úkryt od problémů, mým bezpečným místem, kam jsem mohla přicházet kdykoliv, a kdy jsem toho potřebovala”.

V té době, Iris možná byla jedinou ženou v celém městě, kdo cvičil v tělocvičně, ale přitom, nechtěla pracovat v profesionálním sportu.

Do 50 let nechtěla, a potom se rozhodla zúčastnit se soutěži bodybuilderů, a zvítězila stříbrnou medaili.

“Jenom si přemýšlíte, před 30 lety byli zakázáno pro mě chodit do tělocvičny, a tady, jsem vystupovala na scéně, a kolem mě 20 létě kluky, a zvítězila jsem stříbrnou medaili!”

Potom Iris se zúčastnila skoro každou soutěž. Přiznala se, že na každé soutěži, byla nejstarším účastníkem, a skoro ve všech případech, zvítězila zlato.

Jednou, Iris pomohla zadržet zločince.

Vedle její domu, se nacházelo auto, za kterým sledovala policie, a zločinci se rozhodli běžet zvlášť, kvůli tomu, jeden z nich běžel mimo “neškodné a nemotorné babičky”.

Ale babička ho svalila na zem, a držela do příjezdu policii.

“Ve dnešní době mám 75 let, a pracuji personálním koučem pro lidi od 18 do 80 let. Mužů říct, že sport nejenom zachránil můj život, ale i udělal ho nejlepším”.

Na otázky: kdy lidi mohou začínat cvičit? Babička odpovídá:

“Nikdy nebude to pozdě. Mám žen, které začali v 70 let, a za dva roky se stali hezkými, mají pěknou postavu a jsou silné. Vždy říkám, jestli mužů to udělat ja, to i vy zvládnete”.