„Cítím, že jsem na řadě,“ přiznává zdrcený Petr Janda po odchodu Valenty

Hudební svět zasáhla zpráva, která zanechala hlubokou stopu zejména v srdci Petra Jandy.

Frontman legendární skupiny Olympic se jen obtížně smiřuje s tím, že jeho dlouholetý kolega a přítel Jiří Valenta si vzal život. Píše o tom Extra.cz.

Tragický konec muže, se kterým sdílel nejen pódia, ale i desítky let života, v něm vyvolal silné emoce i bolestné myšlenky.

Janda přiznal, že zpráva o Valentově smrti pro něj znamenala šok, na který nebylo možné se připravit.

O celé situaci se dozvěděl postupně a komunikoval i s Valentovou rodinou.

Postupně si začal uvědomovat, jak vážné vnitřní boje jeho bývalý spoluhráč vedl, přestože o nich nikdy příliš nemluvil.

Podle Jandy nesl Valenta těžce už ztrátu jiného blízkého člena kapely, bubeníka Milana Peroutky.

Právě tato událost měla na jeho psychiku zásadní dopad.

Od té doby prý působil stále uzavřeněji a postupně ztrácel energii, která ho dříve definovala. Nakonec se rozhodl opustit kapelu, která byla po desetiletí jeho druhým domovem.

Jejich kontakt sice časem zeslábl, ale pouto mezi nimi nikdy zcela nezmizelo.

Janda na svého bývalého kolegu vzpomíná jako na člověka, který byl součástí jeho života po velmi dlouhou dobu.

O to bolestnější pro něj nyní je smířit se s tím, že už se nikdy nesetkají.

Tragédie v něm navíc otevřela i velmi osobní úvahy.

S přibývajícími roky si podle svých slov stále častěji uvědomuje, jak rychle odcházejí lidé z jeho generace.

Přiznal, že ztrácí přátele a vrstevníky, s nimiž sdílel zásadní životní momenty, a že ho tato skutečnost nutí přemýšlet o vlastní konečnosti.

Velmi silně na něj zapůsobilo také rozhodnutí rodiny uspořádat poslední rozloučení v soukromí, bez veřejného obřadu.

Tato volba podle všeho podtrhuje intimní charakter celé tragédie a hluboký zármutek nejbližších.

Pro Petra Jandu tak nejde jen o ztrátu kolegy, ale především o odchod člověka, který byl součástí jedné éry.

Smrt Jiřího Valenty v něm zanechala nejen smutek, ale i silné uvědomění, že čas nelze zastavit a že každá ztráta zanechává stopu, kterou není možné vymazat.

Psali jsme:Upřímná zpověď Koktových: jejich syn Quentin potřebuje ve škole asistenta, rodiče promluvili o diagnóze

Připomínáme:Další rána pro vdovu po Patriku Hezuckém: Syn bojuje s bolestivou nemocí