Ivanka Devátá slaví 90 let: otevřeně promluvila o manželství, dětech i letech, kdy nevěřila, že přežije

Ivanka Devátá vstoupila 27. listopadu do úctyhodného věku devadesáti let.

Ačkoliv by mnozí čekali klid a ústup do ústraní, opak je pravdou.

Jubileum ji zastihlo v duchu, který by jí mohla závidět i polovina mladších kolegyň – srší optimismem, paměť ostře funguje a humor neztrácí ani na vteřinu.

Oslavy devadesátin navíc doprovodila vydáním nové knihy, další položky v rozsáhlé literární sbírce, jíž se začala věnovat až po padesátce.

Devátá přiznala, že takto vysokého věku se v minulosti ani neodvažovala dožít.

Vzpomínala na dobu, kdy slavila pětasedmdesátiny, a tehdy prý pozvala rodinu spíše proto, aby se rozloučila – měla za to, že dlouho nezůstane.

Čas ale ukázal opak a ona se dnes směje tomu, jak moc se mýlila. Patnáct let poté stále stojí na jevišti života pevně a sebevědomě.

Ačkoliv zdraví slouží, některé aktivity musela přibrzdit.

Pohyb není tak lehký, jak býval – nohy zlobí, hůl se stala jistotou, ale jinak si nestěžuje.

Cestování po besedách se rozhodla ukončit, energie věnuje hlavně psaní.

Její nejnovější kniha Na vše připravena spatřila světlo světa jen krátce před narozeninami a doplnila už tak bohatý výčet její tvorby.

Knihy jí umožňují ohlížet se zpět, ale zároveň žít dál – včetně kapitol, které nebyly vždy jednoduché.

Osobní život píše příběhy stejně dramatické jako divadlo.

Jedno z nejsilnějších témat se pojí se synem Adamem, narozeným ze svazku s hercem Josefem Vinklářem.

S tím se navzdory velké chemii vdávala dvakrát, ale pokaždé následoval rozchod.

Devátá dnes vzpomíná s láskou na jeho herecký talent, ovšem manželská stránka prý pokulhávala – natáčení, divadlo a dlouhé noci v barech nevytvářely prostor pro rodinný život. A právě po něm syn zdědil určité rysy – buď pracuje, nebo sedí mezi přáteli s pivem.

Po rozchodu s partnerkou dokonce nějakou dobu bydlel zpět u Deváté, než si zařídil vlastní bydlení.

Z profesního hlediska prošla bohatou cestou.

Po studiích na DAMU nastoupila do Realistického divadla Zdeňka Nejedlého, kde působila až do odchodu do důchodu v roce 1991.

Zahrála desítky rolí, vynikla i v dabingu, kde získala v roce 2012 Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství.

Než přišel Vinklář, provdala se za herce a malíře Miloše Hlavicu, s nímž má syna Marka.

Psali jsme:Co se děje u Marešových: Leoš nocuje v hotelu, Monika odjíždí pryč

Připomínáme:Patrik Hezucký ukázal léčbu i kapačku: Úbytek váhy, kapačka a výživa na hrudi