Macinka překvapil nečekanou poctou Knížákovi: Tentokrát sklidil podporu i od kritiků

Petr Macinka tentokrát ukázal poněkud jinou tvář, než jakou u něj veřejnost vídá nejčastěji. Ministr zahraničí bývá spojován především s ostrými politickými výměnami, výraznými komentáři a postoji, které dokážou vyvolat velmi rozdílné reakce.

V souvislosti s úmrtím významného českého umělce Milana Knížáka však zvolil výrazně smířlivější tón.

Knížák zemřel ve věku 86 let a jeho odchod zasáhl nejen umělecké prostředí, ale také řadu osobností z českého veřejného života.

Macinka následně informoval o rozhodnutí vlády, která podpořila návrh ministra kultury Oty Klempíře, aby se poslední rozloučení s Knížákem uskutečnilo se státními poctami.

Podmínkou přitom zůstává souhlas rodiny zesnulého.

Macinka zároveň ocenil Klempířovu iniciativu a vyjádřil vděčnost také ostatním členům vlády za podporu návrhu.

V jeho případě šlo o poměrně výrazný moment, protože Knížák nebyl pro současného ministra zahraničí pouze vzdálenou postavou české kultury.

Milan Knížák byl osobností, která během své dlouhé kariéry dokázala vzbuzovat obdiv i kontroverze.

Působil jako umělec, pedagog a někdejší ředitel Národní galerie.

Jeho tvorba i veřejná vystoupení často vyvolávala diskuse a rozhodně nepatřil k lidem, kteří by se snažili zapadnout do davu.

Právě jeho výrazná osobnost se promítla také do reakcí veřejnosti na Macinkovo oznámení.

Tentokrát se totiž pod ministrovým příspěvkem neobjevila pouze obvyklá kritika.

Naopak řada diskutujících jeho postup ocenila a považovala státní pocty pro Knížáka za odpovídající jeho významu.

Někteří lidé připomínali, že Knížák patřil k nepřehlédnutelným postavám české kultury a podle jejich názoru si podobné uznání zaslouží. Objevilo se také hodnocení, že šlo o člověka s velmi silným charakterem, který se během svého života nebál prosazovat vlastní názory.

Jiní diskutující však zůstali skeptičtí a upozorňovali na to, že samotné rozhodnutí může být předmětem dalších politických sporů.

Jeden z komentářů dokonce předvídal, že Macinka za něj navzdory pozitivnímu přijetí nakonec stejně sklidí kritiku ze strany opozice.

Debata se přitom neomezila pouze na pochvalné reakce.

Někteří lidé začali spekulovat také o tom, zda by samotný Knížák o státní pocty vůbec stál.

V jeho případě šlo totiž o osobnost známou velmi svéráznými názory a výrazným odstupem od části politické i kulturní reprezentace.

Macinkovo rozhodnutí tak otevřelo hned několik rovin.

Na jedné straně stojí samotný význam Milana Knížáka pro české umění a veřejný život, na druhé pak otázka, jak má stát přistupovat k osobnostem, které během života často vyvolávaly kontroverze.

Významnou roli hraje také osobní rovina.

Macinka patřil spolu s Václavem Klausem mezi lidi, kteří měli ke Knížákovi blízko, a jeho úmrtí se ho proto dotklo i osobně. O to méně překvapivě pak působí jeho snaha, aby se významnému umělci dostalo důstojného rozloučení.

Tentokrát se tak kolem ministra zahraničí neřešila další politická přestřelka, ale především otázka posledního rozloučení s výraznou osobností české kultury.

A právě v tom spočívá možná největší překvapení celé události – Macinkův krok tentokrát dokázal alespoň na chvíli najít společnou řeč i mezi lidmi, kteří se jinak na politické scéně často zásadně rozcházejí.

Psali jsme:Lucie Vondráčková se ozvala po kritice Šafářové. Video syna mluví za vše

Připomínáme:Lucie Polišenská oslavila 40. narozeniny a dostala neobvyklý dárek: poprvé jako modelka