„Není to lehké“: Jaromír Soukup se propadá do beznaděje a uvědomí si nevyhnutelnost svého osudu

Velmi často jsme nuceni něco koupit pomocí slev a akcií.

A pokud se ženám tento proces líbí, pak muži s tím mají jasné problémy.

Pro některé je nakupování zábavné a pro ostatní je to utrpení.

Jaromír Soukup právě na toto téma mluvil ve svém pořadu.

Rozumí mužům dokonale, a tak jim poradil, aby se měli trpělivost.

Jaromír Soukup ve svém pořadu INSTINKTY vtipně popsal stavy mužů, když chodí nakupovat se svými milovanými ženami.

„Není to lehké být chlap, není!“ majitel televize Barrandov to popsal pomocí pěti fází umírání muže.

Moderátor začal svůj příběh vysvětlovat tím, že rozumí všem mužům.

Přirovnal to k silné kávě, ale také si všiml, že mnoho mužů stále miluje kávu.

„Jedinou výjimkou je asistovat při výběru dámského spodního prádla.

Tam vás ani nemrzí, že to musíte platit“ všimnul si Jaromír Soukup s úsměvem.

Navíc řekl, že každý muž může být do určité míry považován za podpantofláka.

„Takže když nám naše lepší polovička zavelí, tak s ní vyrazíme na nákupy, a nebudu lhát, zažil jsem to i já“ pověděl moderátor.

Poté začal popisovat pět fází umírání, tedy nakupování.

To vše ví z vlastní zkušenosti.

První fáze je popírání. Nejprve oběť, tedy manžel, popírá, že by si měla něco koupit.

To není potřeba, alespoň si to myslí muž.

Každý chlap má v této době přibližně následující myšlenky v hlavě: „To není možný, aby u jednoho stojanu byla patnáct minut, vždyť ta trika si jsou všechna podobná a ona si stejně prohlíží každé zvlášť.“

Během toho už začínají bolet nohy a rád bych si sedl, ale nikde.

Poté přichází druhá fáze, která se nazývá hněv.

Jeho osud ho štve. Proč právě on? Bolí ho nohy a dívá se na nesmyslné dění kolem sebe.

Je bezmocný a ta bezmoc živí agresí.

Být v tomto stavu se muž snaží zeptat se na smysl toho, co se děje u své partnerky.

Myšlenky muže v tomto okamžiku jsou zhruba takové „můžeš mi vysvětlit, proč si bereš tři halenky do kabinky, když jsou všechny stejné a i ve stejné velikosti?“

Když chlap nenajde odpověď na svou otázku začíná třetí fáze, smlouvání.

Snaží se dokázat nesmyslnost všech jejích činů tím, že říká, že se jí tady nic nelíbí a nemá smysl tu být dál.

Na oplátku navrhuje jít do restaurace a jíst lahodnou večeři.

Ale ona nesouhlasí, protože dobře ví, že po nakupování půjdete společně v každém případě do restaurace.

Po všech svých neúspěších přichází čtvrtá fáze, deprese.

Chlap si uvědomí, že je to jeho osud, a dostane se do zoufalství.

V těchto chvílích pro něj život ztrácí smysl, kromě myšlenek na beznaděj a jeho těžký osud už v hlavě nejsou žádné myšlenky.

Na samém konci přichází fáze smíření.

Je velmi jednoduchá a nepotřebuje vysvětlení.

„Tak, dělá to 7412 Kč, jak budete chtít platit? ‚Kartou, bezkontaktně, děkuji,‘ odevzdaně odpoví muž.

A víc bych k tomu asi neměl“ ukončil svůj příběh Jaromír Soukup.