Za nepříjemné otázky tvrdý trest: Fridrichová se rozhodla žalovat Sněmovnu

Novinářka Nora Fridrichová se rozhodla, že tříměsíční zákaz vstupu do Poslanecké sněmovny nenechá bez odezvy.

Kvůli sankci, kterou dostala po natáčení rozhovorů s politiky, chystá žalobu na sněmovní kancelář.

Podle ní nejde jen o osobní spor, ale také o to, jaké podmínky mají novináři při kladení otázek voleným zástupcům.

Ve svém vyjádření se opřela i o případ z Maďarska, kde se podobným omezením zabýval Evropský soud pro lidská práva.

Fridrichová varuje, že pokud se prostor pro novináře bude dál zužovat, může to mít dopad na informování veřejnosti.

Její rozhodnutí tak otevírá další debatu o hranicích mezi pravidly parlamentu a svobodou novinářské práce. Jaké okolnosti ji přiměly obrátit se na soud?

Fridrichová oznámila svůj záměr přímo před budovou Sněmovny.

Zákaz podle ní souvisí se dvěma rozhovory, které natočila s ministrem kultury Oto Klempířem a poslancem Filipem Turkem.

V prvním případě se zajímala o Klempířův výrok na adresu obyvatel Strážnice, ve druhém se Turka ptala na jeho deklarované příjmy. Oba rozhovory se podle novinářky týkaly témat, k nimž má veřejnost právo získat vysvětlení.

Fridrichová připomněla, že Klempíř se během rozhovoru lidem ze Strážnice omluvil.

Turek na její otázky podle jejího popisu nereagoval.

Právě možnost klást politikům otázky, a to i nepříjemné, považuje za důležitou součást novinářské práce. Sankci proto vnímá jako nepřiměřenou reakci na její postup a chce, aby její oprávněnost posoudil soud.

Novinářka zároveň upozorňuje na specifické postavení parlamentu.

Sněmovnu označuje za jedno z hlavních míst politického dění, kde mají reportéři možnost oslovovat zákonodárce přímo.

Podle ní ale vyhrazené prostory pro natáčení nemusí vždy zajistit skutečný kontakt s politiky. Ti se jim totiž mohou vyhnout, a novináři tak zůstávají bez odpovědí.

Právě v tom vidí Fridrichová zásadní problém.

Obává se, že pokud budou za podobné situace následovat přísné postihy, může se přístup novinářů k politikům postupně omezovat.

Ve svém vyjádření dokonce ironicky poznamenala, že by se v parlamentu časem mohly objevit další překážky, které by novinářům znemožnily politiky oslovovat. Podle ní by takový vývoj mohl vést k tomu, že veřejnost bude vídat především videa připravená samotnými politiky a jejich týmy.

Fridrichová se pozastavila také nad délkou zákazu.

Uvedla, že do Sněmovny nebyla vpuštěna už na začátku července a následně se dozvěděla o dalším tříměsíčním omezení.

Připouští, že pravidla pro natáčení v parlamentu mají své opodstatnění a že novináři musí respektovat stanovené podmínky. Dlouhodobé vyloučení z parlamentního zpravodajství však považuje za nepřiměřené.

Na podporu svého postoje připomněla případ šesti maďarských novinářů, kteří se obrátili na Evropský soud pro lidská práva.

V roce 2016 jim byla pozastavena parlamentní akreditace poté, co natáčeli a pokoušeli se oslovovat poslance mimo určené prostory.

Soud v květnu 2020 rozhodl, že v jejich případě došlo k porušení práva na svobodu projevu. Důvodem byly mimo jiné nedostatečné záruky, které by novinářům umožnily rozhodnutí napadnout.

Rozsudek ovšem neznamenal, že by novináři měli v parlamentu neomezenou možnost natáčet kdekoli.

Evropský soud uznal, že parlamenty mohou regulovat pohyb osob i pořizování záznamů ve svých budovách.

Zdůraznil však také nutnost přiměřených sankcí a možnosti účinně se proti nim bránit. Právě tyto okolnosti považuje Fridrichová za důležité i pro svůj případ.

Srovnání s Maďarskem tak v jejím vyjádření představuje varování před tím, aby se omezení novinářské práce nestalo běžnou praxí.

Zda český soud její argumenty přijme a jak posoudí postup sněmovní kanceláře, zatím není jasné.

Fridrichová však dala najevo, že se chce proti zákazu bránit právní cestou a spor využít k otevření širší debaty o přístupu novinářů k politikům.

Psali jsme:Fanoušci chtějí poslat Gránskému peníze, ozval se i Michal David: Herec překvapil reakcí na pomoc

Připomínáme:Richard Chlad přiznal partnerské neshody: poprvé přiznal, co mu na manželce Anně-Marie vadí