Obyvatelé přírody i domácí zvířata vědí, jak být vděční za jejich pomoc. Aspoň si je to jistý Stuart Dulquist z Seattlu.
Od dětství miloval ptáky. Jako školák Stewart zvedl zraněné ptáky na ulici a ošetřoval je. Muž často krmil ptáky. Ale jakmile se mu stalo, vtipný a dojemný příběh.
.
Kousek od jeho domu se na stromě usadili dva havrani. Udělali si hnízdo a brzy získali potomka. Muž někdy sledoval havranskou rodinu.
Jednou si Dalkwist všiml, že kuřata vypadla z hnízda. Oni sami nemohli vystoupit do nebe, protože byli stále velmi malí. Muž zvedl děti a vložil je do hnízda.
Vrany a lidé se postupně začali spřátelit. Ale nějaká tragédie byla. Vrána Mom zemřela na drápy mývalové. Děti jsou osiřelé.
.
Stewart každý den přinášel svým novým přátelům něco k jídlu. Ptáci velmi ocenili péči.
.
Vrany se rozhodly poděkovat svému příteli. Navíc při výběru dárku ukázali skutečnou kreativitu. Na několik dní ptáci nechali pro muže malé dárky ve formě větví jedle, na kterých se nosily kovové prsteny z plechovek.
.
Dalquist se dotkl dárků. Fotografoval větvičky a zveřejnil obrázek na sociálních sítích. Uživatelé si oblíbili příspěvek. Jako on více než třicet tisíckrát.
Někteří komentátoři si začali připomínat příběhy ze svých životů. Ukázalo se tedy, že vrány vděčně za pomoc přinesly jiným lidem různé dary.
