V sobotu Premiér Andrej Babiš uvedl, že COVID-19 už není tak agresivní jako během první vlny nákazy. V pátek přitom počet nakažených v České republice vystoupal na nový vrchol. Hospitalizovaných pacientů a lidí s těžkým průběhem nemoci SARS-CoV-2 v Česku ubývá. Ale to podle odborníků neznamená, že by byl virus méně agresivní.
Počet hospitalizovaných pacientů se skutečně snižuje, potvrdila hygienička. „My jsme měli v pátek dva pacienty na umělé plicní ventilaci a asi deset hospitalizovaných pacientů ve zdravotnických zařízeních, z nichž část tam byla hospitalizována z důvodu izolace,“ řekla ředitelka Hygienické stanice hlavního města Prahy Zdeňka Jágrová.
„Já jsem dneska ráno mluvil na Bulovce s paní Roháčovou, to je náměstkyně ředitele. Já ji znám delší dobu, už v rámci první vlny jsme spolu komunikovali. Byla tam i šéfka krizového štábu paní Papežová. V podstatě jsme diskutovali o tom, a sama mi potvrdila, že ten vir už není tak agresivní,“ řekl Babiš ve videu, které zveřejnil na svém facebookovém účtu.
„Musíme se samozřejmě připravit na druhou vlnu. Ale ty informace, které chodí, že skutečně ten vir oslabuje, že není tak agresivní, že lidi nekončí v nemocnicích, jsou samozřejmě dobrá zpráva,“ dodal premiér.
Genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky je ještě o něco opatrnější. Právě on je přitom, co se týče mutace virů a změn jejich chování, odborník na slovo vzatý.
„Z hlediska genetického ten virus nasbírá zhruba 25 mutací za rok. Máme ho tady půl roku, takže většina z těch virů, které se dnes izolují, má třeba deset, patnáct mutací proti tomu původnímu, ovšem každý z nich má mutace jiné,“ vysvětluje vědec.
Genetik nabízí také možné vysvětlení toho, proč nemoc COVID-19 nemá v současné České republice tolik obětí jako třeba na začátku epidemie v severní Itálii. „Spíš to souvisí s tím, že nákaza není v rizikových skupinách. Je také možné, že už se s tím virem lidé předem setkali, mají třeba nějaké nízké množství protilátek, a tím pádem potom nemají tak těžký průběh,“ říká Pačes.