Marek Eben se zamyslel nad dnešním světem: „Máme všechno, ale nejsme šťastnější“

Marek Eben se v rozhovoru zamyslel nad tím, jak se během posledních desetiletí změnil život kolem nás.

Tématem nebyla jen jeho práce, ale také každodenní pohodlí, peníze a způsob, jakým dnes lidé přistupují k věcem.

S typickým nadhledem připomněl, že generace dnešních dospělých žije v podmínkách, které byly v době jeho dětství jen těžko představitelné.

Zatímco dříve byl nedostatek součástí běžného života, dnes je pro mnoho lidí většina běžného zboží snadno dostupná.

Člověk nemusí dlouhé týdny čekat, shánět známé nebo improvizovat, aby získal něco, co potřebuje.

Stačí několik kliknutí a objednávka může během krátké doby dorazit až domů.

Právě tento rozdíl podle Ebena mění i náš vztah k samotným věcem.

V minulosti mělo mnohem větší význam už to, že se něco podařilo vůbec sehnat.

Nešlo tolik o značku nebo cenu, ale o radost z toho, že člověk získal něco, co pro něj nebylo samozřejmostí.

Podobně vnímá i dárky. Drobnost, která dnes může působit téměř bezvýznamně, měla dříve často mnohem větší hodnotu.

Za jejím získáním totiž mohlo stát dlouhé hledání, čekání nebo pomoc někoho dalšího.

Dárek tak nebyl jen předmětem, ale zároveň připomínkou času a úsilí, které mu někdo věnoval.

Současná dostupnost má pochopitelně mnoho výhod, zároveň však podle známého moderátora přináší i jeden paradox.

Čím snadněji můžeme něco získat, tím rychleji si na to také zvykneme.

Věci se pak mohou stát pouhou součástí každodenního komfortu, aniž bychom si uvědomovali jejich skutečnou hodnotu.

Eben se při úvahách dostal také k duchovní stránce života.

Za důležité nepovažuje pouze to, co člověk vlastní nebo čeho během života dosáhne, ale také to, kolik času dokáže věnovat lidem kolem sebe.

Právě obyčejné chvíle, kdy člověk nemusí nic dokazovat a může se zastavit, podle něj získávají v uspěchané době stále větší význam.

Jeho pohled přitom nebyl moralizující.

Spíš upozornil na rozdíl mezi množstvím možností, které dnes máme, a schopností skutečně si je užít.

Moderní člověk může mít přístup k obrovskému množství informací, zboží i zábavy, přesto může snadno přehlédnout věci, které se koupit nedají.

Proto Eben mluvil také o vděčnosti.

Kdyby pro něj následující období přineslo podobně klidný průběh jako to předchozí, považoval by to za velmi dobrý výsledek.

Za takovým přáním přitom nestojí touha po velkých životních změnách, ale spíš ocenění stability a obyčejného klidu.

V době, kdy se často mluví o výkonu, úspěchu a neustálém posouvání hranic, působí jeho úvaha jako připomínka něčeho mnohem prostšího.

Ne všechno, co má skutečnou hodnotu, se dá změřit penězi nebo koupit prostřednictvím internetu.

Čas, blízkost druhých lidí, vděčnost a schopnost na chvíli zpomalit mohou být nakonec tím nejcennějším, co člověk má.

Psali jsme:Monika Bagárová přiznala boj s nemocí: „Rozhodla jsem se o tom mluvit“

Připomínáme:Eva Pavlová vsadila na červenou: Její outfit na Hradě nepřehlédli ani vedle královny Ranie