Je hezky mít chalupu. Několik hodin autem a jste již v přírodě. Roman se těšil na cestu do chalupy každý víkend. Pak na něj čekalo nepříjemné překvapení – drzost sousedů.
Od začátku byli tiší a klidní lidé. Roman chtěl, aby jeho pozemek byl pro jeho rekreaci. Na pozemku nic nesázel. Ale sousedka Marie to měla.
„Proč nic nesázíš?“ ptala se jednou.
Román reagoval, že nemá na to chuť. Vlastně se sousedy neměl plot a proto si cítil nepohodlí z pozornosti sousedky. Později po příjezdu viděl Marii, jak chodila po jeho pozemku.
„Co se děje?“ zeptal se.
„V pořádku. Máš hodně volného místa, nevadí, když tu trochu osadím cibuli?“
Roman jí povolil osadit 1 záhon. Ale mýlil se.
Ta hned šla na to a celý víkend Roman nebyl na samotě.
Pak Roman odjel na dovolenou, která mu trvala dva týdny u moře. Po návratu do chalupy, uviděl nejen záhon cibuli, ale skleník a několik záhonů s rajčaty a okurkami. Byl v šoku drzostí sousedky.
Rozhodl se na plot a požádal kamaráda o pomoc. Večer byl plot.
„Proč tu je plot? Jak se teď dostanu ke svým sazenicím?“ zeptala se sousedka.
Roman byl naštvaný a rozebral skleník. Pak ho hodil přes plot na pozemek sousedky. Doposud s ním sousedka ani nemluví.
Myslíte, Roman udělal správně? Co máte dělat, kdy sousedy jsou drzí?
PSALI JSME: LIDSKÉ DRZOSTI SE MEZE NEKLADOU: JAKÉ „ŠTĚSTÍ“ MÁME NA SOUSEDY
PŘIPOMÍNÁME: DRZÁ KAMARÁDKA K NÁM NEUSTÁLE JEZDÍ NA CHALUPU, ANIŽ BY SE ZEPTALA, ZDA JE TO VHODNÉ