Vyprávění: „Jak je to tedy s dědictvím? Mám dvě dcery a jeden byt“

Nyní je mi 75 let a v posledních letech mě pronásleduje jedna otázka. Mám dvě dcery a nevím, jak to správně udělat. Komu sepsat závěť na váš byt. Přece bych si vůbec nepřála, aby se moje dcery po mé smrti hádaly a přestaly úplně komunikovat. Slyšela jsem o tom mnohokrát. Ve skutečnosti není nic horšího, než když se příbuzní hádají kvůli materiálním hodnotám.

Od dětství jsme se s manželem snažili vychovávat dcery ve stejných podmínkách, věnovat jim dostatek lásky a pozornosti, kupovat vše rovnocenně a zdá se, že k žádným konfliktům nikdy nedošlo. Ale nejstarší dcera nepřemýšlela, začala žít s chlapem příliš brzy. Bylo jí pouhých 19 let, když zjistila, že je těhotná. Samozřejmě s tátou a s dohazovači jsme jim hned domluvili svatbu. Není přece normální porodit někoho, od koho není jasné, ani v tehdejší době. Žili by mladí, netruchlili. Narodilo se dítě, náš vnuk.

Jejich manželství ale dlouho nevydrželo. Vnukovi byl teprve rok, když manžel dceři utekl, řečeno na rovinu. Nehledali jsme ho. No, svou dceru s malým dítětem nemohli nechat napospas osudu. Vzali si to pro sebe. Naštěstí máme byt na dva pokoje. Navíc nejmladší dcera pak právě vstoupil do univerzity, bydlela na ubytovně v jiném městě.

Stručně řečeno, všechny roky, kdy s námi nejstarší dcera žila, o bytě moc nepřemýšlela a na svatbu nespěchala. Všichni nám říkali, že si buduje kariéru. Samozřejmě jsme moc nechápali, o jakou kariéru se jedná, že pracovala jako prodavačka v obchodě. No, je to její věc. Nebylo nám líto kousku chleba pro ni a jejího vnuka. Snažili jsme se s manželem, vydělávali peníze, pomáhali, jak mohli. Ve 23 letech se vdala i nejmladší dcera. Naštěstí měla štěstí na manžela. Ten chlap je vážný, cílevědomý, hned po svatbě si vzali hypotéku, ti dva ji začali splácet. S manželem jsme pomáhali, jak jsme mohli, ale také jsme nemohli dát moc peněz. Nicméně už jsme měli jednu dceru, která bydlela s vnukem a naše penze nebyla moc velká.

Pak onemocněl manžel – samozřejmě jedna i druhá dcera se snažily pomáhat, aby otci usnadnily život – pomáhaly penězi a všichni. Můj manžel zemřel před deseti lety. Nejstarší dcera a vnuk stále žijí se mnou. Nejmladší stále platí hypotéku s manželem. A teď cítím, že se blíží moje hodina rozloučení. Komu ale přenechat byt? Jak to správně sdílet? Nejstarší nemá vůbec žádné bydlení a nejmladší má hypotéku. Jedné pomůžu, druhá se urazí. Nebo si s nimi promluvit upřímně? I když vím, že obě z toho budou potřebovat na bydlení nebo peníze.

PSALI JSME: OBLÍBENÝ HEREC IVAN VYSKOČIL OSLAVIL 77. NAROZENINY, PODRUHÉ BEZ SYNA: VYCHOVÁVÁ VNUČKU PO NĚM

PŘIPOMÍNÁME: 76LETÝ SYLVESTER STALLONE PÍŠE ROZCHODOVÉ ESEMESKY PŘÁTELŮM SVÝCH DCER: PROČ TO DĚLÁ