Většina obyvatel Filipín žije pod hranicí chudoby. Bydlí ve skromných domech s minimálními životními podmínkami.
V nejchudinské čtvrti hlavního města Filipín – Manile žili manželé Nanai a Tatai. Manžel pracoval jako nosič, jeho manželka jako prodavačka v malém obchodě.
Nanai a Tatai ale se navzdory své chudobě rozhodli adoptovat dítě. Jayvee věděl, že byl adoptován, ale své rodiče velmi miloval.
Rodiče obklopili dítě láskou a péčí. Dělali všechno, aby dítě dobře snědlo, bylo slušně oblečené a dostalo slušné vzdělání.
Kdysi, kdýž jěště byl výrostkem, Javyee slíbil svým rodičům, že je vytáhne z chudoby. „Zasluhujete si víc, než žít v těchto slumech. Udělám všechno, abyste nic nepotřebovali, až vyrostu,“ řekl Javyee.
A když chlapec vyrostl, dodržel svůj slib. Javyee studoval velmi dobře, podařilo se mu vstoupit na prestižní univerzitu a získat dobře placenou práci. Stal se vynikajícím zaměstnancem ve společnosti. Pak ten chlap se stal finančním ředitelem.
Chlapec z chudinské čtvrtě dokázal zbohatnout. A to vše díky péči rodičů. Nedávno Javyee udělal úžasný dárek své matce a otci – sedmipokojový dům v prestižní čtvrti Manily.
Tatai a Nanai nyní nemusejí pracovat 12 hodin. Jejich syn jim zajistil slušné stáří.
Úžasný příběh!