43letá rezidentka Luxoru Sisa Abu Daooh předstírala, že je muž, aby nepřišla o práci. V roce 2015 jí egyptský úřad předal cenu za „dokonalé mateřství“ a prezident ji nazval „svou sestrou Sisou“ a slíbil, že bude bojovat o to, aby se už nikdo jiný ve státu se už neocitnul v takové situaci.
Sise je nyní 69 let: je to obyčejná žena, která nikdy nechodila do školy
Říká, že ona byla učená jenom vaření. Ve svých 16 letech se Sisa vdala a v šestém měsíci těhotenství ovdovělá. Podruhé se již nevdala, protože to považovala za zradu své dcery,i přesto že byla znovu požádána o ruku. Sisa se byla nucena obléct do pánského oblečení, aby uživila sebe a svou dceru, protože pro ženu si najít práci v Egyptě je velmi těžkým úkolem. Sisa pracovala na stavbě, na sklizni, míchala beton, táhala cihly…
Sama své převlečení vysvětluje takto:
„Abych se ochránila, rozhodla jsem se převléct do pánského oblečení a pracovat v sousedních městech, kde mě nikdo neznal.“
Sisa Abu Daooh stále nosí dlouhé pánské oblečení a turban. Od roku 1981 čistí boty v Luxoru a nadále se stará o svou rodinu. Její průměrný výdělek je menší než 1 $ za den.
Na otázku, zda někoho milovala po svém manželovi, Sisa odpověděla, že miluje svou dceru a Proroka.
„Každý den se probouzí v 6 hodin ráno a chodí na nádraží, kde čistí boty. Kvůli její věku, nástroje které potřebuje, jí nosím já“ říká její dcera Hoda.
Když se Sisa odmítla manželství, musela nechat dceru své matce. Huda pověsila studium na hřebík, a stejně jako její matka se v 16 letech vdala za svého bratrance. Má pět dětí, z nichž žádné nechodí do školy. Manžel je vážně nemocný, takže Sisa musí živit celou svou rodinu.
„Raději jsem táhala na sobě cihly a míchala beton než žebračila na ulicích“ říká Sisa.
Obyvatelé vesnice, kde žije Sisa, prozradili novinářům, že mnozí z nich věděli nebo aspoň předpokládali, že je ženou, ale pro ostatní to bylo velkým překvapením.
Když se všichni dozvěděli, že Sisa je ženou, život v Luxoru se pro ní stal nesnesitelným a byla nucena odjet na 2 roky. Nehledě na všechny útrapy Sisa říká, že nikdy nebrečí – i přesto že život má těžký, je to každopadně lepší než druhé manželství, zvláště protože Alláh jí dal zdraví a životní cíl. Dokonce měla sílu postavit dům vlastníma rukama.
Také odvažná žena dvakrát konala pouť. Pokud se ji někdy stává že má „peníze navíc“ – kupuje maso a rozdává ho chudým lidem. Ze zvyku stále nosí pánské oblečení, i když „konspirace“ již není nutná.
Když se situace začala šířit v tisku, novináři jí pomohli získat licenci a otevřít svůj stánek v Luxoru.