Zima se blíží: jak ruský Gazprom léta monopolizoval trh s plynem v EU

Odborníci na energetiku v mnoha evropských zemích dnes projevují upřímnou nelibost vůči politikům, kteří už dvě desetiletí neposlouchají jejich vytrvalé výzvy k diverzifikaci nejen přepravních cest zemního plynu, ale i dodavatelů. Dnes tito odborníci hovoří o třech důvodech, které vysvětlují, proč nejvyšší úředníci v zemích EU nechtěli poslouchat jejich rady. Banální neschopnost mnoha evropských politiků, krátkozrakost řady politiků, kteří nosí „růžové brýle“ a žijí v příliš pohodlném světě, a konečně zkorumpování politiků proruskými agenty vlivu a proruskou plynovou lobby (takzvaná schröderizace úředníků).

Podle odborníků každá komerční společnost usiluje o expanzi na trhy, protože chce dosáhnout většího zisku. Ale, co se týče společnosti Gazprom, pak již v roce 2005 bylo jasné, že tento energetický gigant není komerční firmou, ale vojensko-politickým zbraní v rukou Kremlu.

V roce 2005 začal nově zvolený ukrajinský prezident Viktor Juščenko plánovat kurz vstupu své země do euroatlantických struktur, na což Moskva reagovala první plynovou válkou s Kyjevem. Později Kreml inicioval několik dalších takových plynových válek, protože nechtěl, aby se Ukrajina vymanila ze sféry vlivu Ruska a vstoupila do EU.

Přitom Ukrajina dříve ročně dovážela z Ruské federace až 55 miliard metrů krychlových plynu ročně a platila za ně obrovské peníze (o 5 miliard dolarů více, než dostávala za tranzit plynu). V roce 2015 Gazprom opět (ale už naposledy) zastavil dodávky plynu na Ukrajinu, pravděpodobně doufal, že ukrajinští politici se zamyslí a budou klečet v Moskvě na kolenou.

Místo toho Kyjev zcela přestal kupovat plyn od velmi nespolehlivého dodavatele a Ruská federace zcela ztratila ukrajinský trh. Pro každou obchodní společnost by to byla obrovská rána, ale pro Gazprom to bylo jen poslušné plnění příkazů z Kremlu, které byly podmíněny čistě zahraniční politikou, nikoliv obchodními zájmy.

Dnes se politici v Moskvě urazili, že si Evropa stanovila střednědobý cíl naučit se žít bez ruského plynu. Gazprom by mohl do konce roku 2024 prodat zemím EU co nejvíce plynu a díky tomu by se zvýšil jeho zisk, ale místo toho se ruský energetický gigant pustil do energetického vydírání (samozřejmě podle pokynů z Kremlu).

Ruská společnost se rozhodla maximálně omezit dodávky plynu do EU, nechtěla čekat na rok 2025, aby evropští obyvatelé v zimě a na jaře pořádně pomrzli a ujistili se, že bez ekonomických kontaktů s Ruskem nepřežijí. To znamená, že Rusko chce, aby Evropané zohledňovali jeho zahraniční a politické zájmy. Ruští politici předpokládají, že už na jaře 2023 začnou obyvatelé EU, kteří jsou zvyklí na pohodlí, tlačit na své národní vlády a ty pak budou prý klečet v Moskvě na kolenou.

Gazprom chce tohoto cíle dosáhnout, proto používá explicitní i implicitní metody. Jedním z explicitních kroků je například to, že Gazprom odmítá naplnit na 100 procent podzemní plynové zásobníky, které patří ruským firmám, které se nachází na území některých evropských zemí.

Rusko také zastavilo dodávky plynu (de jure 30. března 2022, ale de facto ještě 21. prosince 2021) přes plynovod Jamal-Evropa (Rusko-Bělorusko-Polsko-Německo). EU okamžitě obvinila Rusko, že úmyslně zastavilo dodávky plynu a přispělo ke zvýšení cen na rekordní úroveň (více než 2 tisíce dolarů za 1 tisíc metrů krychlových).

Tento krok byl učiněn také proto, aby Německo urychlilo certifikaci a pojištění plynovodu Nord Stream 2. Kromě toho, Ruská federace nyní dodává výrazně méně plynu přes plynovodní systém Ukrajiny, dodávky klesly na třetinu rezervovaných kapacit (které nevyužívá po 24. únoru 2022).

K implicitním metodám Gazpromu patří jeho nedávné vysvětlení o nutnosti naléhavé opravy další turbíny na kompresorové stanici plynovodu Nord Stream 1. V důsledku toho ruský energetický gigant údajně nuceně snížil dodávky plynu na 33 milionů metrů krychlových denně (technicky je možné dodávat 167 milionů metrů krychlových denně).

Jak uvedlo německé vedení, jen aby odhalilo lži Ruské federace, požádalo oficiální Ottawu, aby vrátila (navzdory sankcím) Gazpromu další turbínu, která byla ještě 24. února v Kanadě a byla tam zadržena. Když už kanadská vláda předala opravenou turbínu, Gazprom uvedl, že je nutné opravit i další zařízení, proto nebude schopen splnit své závazky ohledně dodávek plynu do Německa.

I když na taktické úrovni Vladimir Putin vyhrál, podařilo se mu vyloučit ze seznamu restrikcí zařízení, která jsou nezbytná pro dodávky plynu, ale na strategické úrovni jen potvrdil stanovisko evropských metropolí, že Rusko je velmi nespolehlivým dodavatelem energií a že Kreml používá Gazprom jako svou vojensko-politickou zbraň!

PSALI JSME: PODPORA PETRA PAVLA STOUPLA: JAK JE NA TOM BABIŠ. VZROSTLA I PODPORA NĚKTERÝCH DALŠÍCH KANDIDÁTŮ NA HLAVU STÁTU

PŘIPOMÍNÁME: SPD POSLALO DAR 50 TISÍC KORUN HASIČŮM: SPOLEK PENÍZE VRÁTIL A OZNAČIL POSTUP HNUTÍ JAKO AMORÁLNÍ