Kvůli důchodové reformě má Jana Maláčová ministryně práce a sociálních věcí řadu problémů s veřejností.
Otázky se týkají hlavně minimálního důchodu ve výši 10 500 korun a odkud budou peníze na tyto výplaty čerpány.
.
Ministryně nakonec poskytla rozhovor a odpověděla na tyto otázky.
Důchodovou reformu kritizuje strana ANO, ale ministryně práce a sociálních věcí říká, že reforma přinese změny k lepšímu.
Nyní je tato otázka aktivně diskutována a přibližně v létě ministerstvo plánuje připravit návrh zákona.
Jana Maláčová doufá, že reforma bude moci vstoupit v platnost od roku 2020.
.
Tento nápad s reformou se nelíbí ministryní financí Aleně Schillerové, míní, že by to stálo pro rozpočet 300 miliard korun.
Ale paní Maláčová říká, že právě teď diskutují o architektuře, tedy o základu budoucí důchodové reformy.
„A to je ten slavný nultý a první pilíř, to znamená – pojďme udělat důchody více srozumitelné“ označila ministryni.
Ale co cena této reformy? Podle nejpravděpodobnější varianty to bude v prvním roce stát o 10 miliard korun více, než je obvyklé.
.
Jana Maláčová tvrdí, že reformu je třeba provést, aby po ní zůstaly alespoň nějaké peníze na důchody.
Ministryně dlouho hovořila o významu této otázky atd., ale dospěla k dalšímu závěru: již jsou velmi mnoho daní z práce, takže vzít peníze odtud není možnost, ale nadnárodní společnosti by mohly být pokryty nějakymi daněmi.
.
Navrhla také, aby banky sdílely zisky se státem.
Podle ní by to nemělo mít vliv na koncové uživatele banky a světové zkušenosti to potvrzují.
Paní Maláčová tvrdí, že Česká republika je nyní výjimkou, kde banky vydělávají mnohonásobně více než v jiných zemích.
„Jen vloni to bylo přes 80 miliard korun, což je nevídané“ přinesla čísla ze statistik paní ministryně.
Strana ANO však takovou iniciativu nepodporuje. Zvažují proto i alternativní možnosti.
.
Nyní se jedná o zrušení daňových výjimek, revizi vládních úspor, revizi výdajů na armádu.
Proto existují alternativy a je docela reálné najít dostatek peněz.
Strana ANO však neustále zmiňuje číslo 300 miliard korun a Jana Maláčová vždy mluví jen o částkách navýšení výdajů z rozpočtu na reformu.
Na otázku proč, ministryně odpověděla: „To nevím, to se musíte zeptat paní ministryně Schillerové.
Zřejmě si to spočítala, a asi si to spočítala špatně.“
Nyní je systém velmi složitý. Navrhuje zavést nulový pilíř, ze kterého by všichni dostávali základní část důchodu ve výši 10 500 korun.
.
Všechno ostatní by se počítalo za zásluhy, kolik člověk přepracoval, kolik má dětí, jaké má další zásluhy atd. To vše by se mělo sčítat a doplácet k základní částce 10 500 korun. To je podle ní velmi spravedlivé.
Věk odchodu do důchodu by se přitom měnit neměl, maximálně to bude 65 let.
Také se nyní v koalici diskutuje o tom, aby lidé, kteří vykonávají těžkou práci, odešli do důchodu dříve.
Navrhuje se za každých 10 let tvrdé práce umožnit odchod do důchodu o rok dříve.
.
Systém, který je nyní v blízké budoucnosti může být velmi neefektivní, proto ministryně práce a sociálních věcí navrhuje reformu. Podle ní je třetí pilíř nyní zcela neefektivní a sotva pokryje procento inflace.
Nyní se zvažují různé možnosti, jak to modernizovat, možná vznikne státní penzijní fond.
Pokud by mohl přinést dobré příjmy kromě jednoduchého ukládání finančních prostředků, mohlo by to vytvořit dobrou konkurenci na trhu.
Na otázku, zda do třetího pilíře spoří odpovědila: „Nespořím. Spoléhám na stát a šla jsem také cestou investice do bydlení.“
.
Co znamenají tyto tři pilíře?
1. pilíř – Důchod, který člověk dostává od státu. Jana Maláčová navrhuje zavést nulový pilíř, díky kterému by všichni mohli pobírat důchod i bez ohledu na minulé výdělky a kolik let pracoval člověk.
2. pilíř – Peníze, které občan dostává od penzijního fondu, kam si během produktivního věku odkládal část odvodu, který by jinak náležel státu. V roce 2016 bylo toto rozhodnutí zrušeno kvůli nízkému zájmu obyvatel.
3. pilíř – jedná se o dobrovolné důchodové pojištění, kdy člověk odkládá peníze, které má k dispozici různým finančním organizacím.
Podle nedávného rozhodnutí vlády se průměrný důchod v Česku zvýšil o 900 korun a nyní činí 14 400 korun.
